Závěrečná návštěva v Polsku

Naše škola pracuje již druhým rokem na e-Twinningovém projektu, při kterém žáci vypracovávají společně úkoly přes počítač, s polským gymnáziem v Tworkově. V září tohoto roku se děti po roce konečně setkaly tváří v tvář v naší škole a naopak nyní, na konci května, jsme vyzkoušeli otevřené hranice my a vydali jsme se podívat do naší partnerské školy v Polsku.

Z reakcí dětí při návratu a také během celého pobytu nám bylo jasné, že na nic z toho, co jsme tady během dvou dnů viděli a zažili, děti nikdy nezapomenou. Díky perfektní organizaci paní učitelky Danuty Janoch a rodičů dětí, kteří na projektu pracují, měli naši žáci možnost poznat příjemnou a vynikající pohostinnost polských rodin, kde jednu noc přespali. Zažili jsme několik útoků na naše žaludky - nejen večerní grilování se spoustou salátů a dezertů, neskutečné snídaně, ale i několik druhů pizzy s lahodnými zákusky. Tohle všechno pro nás připravili rodiče našich přátel a spousta z nás si domů odvážela nejen hezké vzpomínky, nově nabyté vědomosti, zkušenosti a jazykové dovednosti, ale i dárky od nových přátel. Všichni, kteří měli z návštěvy a komunikace v cizím jazyce na počátku strach, se brzy otrkali a dnes by se jim další taková cesta určitě líbila.

A co jsme všechno během dvou dnů zažili?

Ve čtvrtek ráno kolem půl desáté dorazila naše skupinka 13 žáků 9. a 8. tříd do Tworkowa. Hranic jsme si téměř nevšimli a všechny nás překvapilo, že "ten Tworkow je tak blízko!".

Nejdříve jsme si s paní učitelkou Janoch prohlédli polskou školu. Vypadala téměř jako ta naše, fyzikální vzorečky byly stejné, děti vstávají na pozdrav jako u nás, jen třídy mají snad o něco menší a těsnější. Školní uniformy jsme už neviděli, ty od loňského roku nenosí.

Pak nás přivítala velmi milá paní ředitelka a zjistili jsme, že polština je sice náš příbuzný jazyk, ale často potřebujeme něco vysvětlit, a tak jsme se začali dorozumívat všemi možnými způsoby - česky, polsky, německy, anglicky, rukama, nohama... Vždycky jsme ale dokázali zjistit to, co jsme potřebovali. Po malém občerstvení a opakovaném seznámení a osvěžení jmen jsme vyrazili za prvním poznáním - do Osvětimi (tedy Auschwitzu).

Po cestě jsme se ještě prošli nádherným zámeckým parkem a navštívili krásný lovecký zámeček v Plesse.

V Osvětimi nás čekala prohlídka hrůznou válečnou historií vyhlazovacího koncentračního tábora. Se sluchátky na uších jsme se potýkali s polštinou, ale většinu děsivých událostí jsme rozpoznali hlavně z fotografií a věcí, které zde zůstaly po nacistech a bývalých vězních.

Po horkém dni jsme se všichni rádi sešli, tentokrát i s rodiči polských žáků, na večerním grilování. Dostali jsme vynikající klobásy se spoustou salátů a hodování jsme završili několika druhy zákusků - všechny byly vynikající. Zatleskali jsme rodičům, kteří za svoji snahu obdrželi poděkování od paní ředitelky, popovídali jsme si u stolků i na houpačkách a pak jsme se rozešli s polskými kamarády domů. Tedy někteří domů, někteří ještě na malou procházku po Tworkowě.

Ráno jsme se všichni sešli ve škole a vydali se na společnou procházku po Tworkowě. Po cestě jsme kromě místních pamětihodností (ruiny starého zámku, starý mlýn, barokní kostel, velké koupaliště a "rybník zamilovaných") probírali hlavně zážitky z prožitého večera.

Po procházce nás čekaly dvě hodiny společné práce. Museli jsme přece začít pracovat na našem posledním projektovém tematu, a to je závislost. Po rozdělení do skupin jsme nejdříve zpracovávali čtyřjazyčný slovník - česko-polsko-anglicko-německý. Vyhledávali jsme všechna možná slova a slovní spojení, která by se jakýmkoliv způsobem mohla dotýkat drog, kouření, závislosti na počítači... A v závěru jsme se výtvarně vyřádili a snažili se na plakátech zachytit "závislost" v různých jejich podobách.

A naše návštěva se blížila ke konci. Po společném obědě jsme se pomalu rozloučili, polští kamarádi nás vyprovodili k autobusu. Poslední společné fotografie a pak ... už jen cesta domů.

A co na to děti?

No, výlet do Polska byl úplně v pohodě, nejvíc se mi líbilo večerní grilování a zajímavá byla také návštěva koncentračního tábora.

B. Hrachovinová, 8. tř.

Výlet do Polska se mi moc líbil. Nejdřív jsem měla z toho, že budeme spát u cizích lidí, trochu strach, připomínalo mi to Výměnu manželek, ale jak jsem tu rodinu poznala, vše bylo super! Jela jsem i na skutru. Večer jsme šli na procházku po Tworkowě. Ještě kolem 11. hod. večer jsem dostala jídlo (obložené chleby a čaj):-). Ta "moje" rodina měla 2 psy. Jeden byl zvyklý každou noc spát v posteli, kde jsem spala já, tak si u mě ustlal. :-) Poprvé v životě jsem spala se psem.:-) Ráno jsem dostala obrovskou snídani (chleby s máslem, talíř obložený zeleninou
a čaj), na cestu pak nějaké sladkosti a sošku. Na celý výlet budu dlouho vzpomínat. Zaujala mě Osvětim, zkrátka celý Tworkow byl skvělý. I pizza byla dobrá. Jsem ráda, že jsem jela:-).
E.Svobodová, 9. B

Z výletu do Polska jsem zprvu měla velký strach, ale teď už vím , že můj strach byl úplně zbytečný. Bylo to poznání něčeho úplně jiného, jiného života, jiného prostředí. Nejvíce mě však na tomto výletu dostal Auschwitz, neboli koncentrační tábor v Osvětimi. Bylo to moje přání, navštívit tohle místo. Je to jako by, ... ani to nejde popsat . Když tam stojíte, vše vidíte, cítíte, můžete si na to sáhnout a snažíte se pochopit nepochopitelné.

Na přátele z polské školy nikdy nezapomenu. A navždy budu vzpomínat na rodinu, se kterou jsem mohla strávit tu noc v jejich domě. Byli neuvěřitelně milí a přátelští. Popsat Tworkow je opravdu velmi těžké, bylo tam nádhěrně. Krásná příroda, obětaví lidé. Ale z celého výletu byl nejlepší zamilovaný rybník, na který bych se s někým chtěla ještě jednou v životě vrátit!

J. Spurná, 9. B